Ginza II.

„Nazarejci“ nebo také „mandejci“ či „přívrženci učení Jana Křtitele“ je prastará křesťanská obec, sídlící v jižní Mezopotámii, která, jak sama tvrdí a jak vyplývá také ze známé scénky křtu Ježíše Krista v Novém zákoně, reprezentuje velmi starou tradici křesťanství, jež předchází nám známé křesťanství biblické. Její gnostické učení obsahuje jak prvky védské a párské, tak také vlivy mezopotámské náboženské tradice. Ginza – „Poklad“ – je základní svatou knihou této náboženské obce. Obsahuje staré mytické příběhy o vzniku světa, o křtu Adama a jeho tří synů Hibila, Šitila a Enoše a o příchodu Spasitele, tj. Slova Poznání, na tento svět. Největší část textu líčí boj Poznání s říší Temnoty a jejím Vládcem.