První vydání asi nejvýznamnější autorovy knihy, ve které se přední postava české poválečné filosofie Milan Machovec (1925–2003) zamýšlí nad základními otázkami a vývojovými proudy filosofického myšlení napříč celým jeho dějinným vývojem od antiky po 20. století. Tyto otázky – jak v předmluvě sám autor upozorňuje – ukazuje nikoli jako skvělé úspěchy našeho rozumu, jak to dosud tradičně bývá pojímáno, ale jako postupný debakl, hrozící přerůst v brzké sebezničení lidstva. Publikace přináší poslední znění textu z poloviny 90. let, kdy autor provedl konečnou redakci. Text knihy, který je záměrně uzpůsoben co nejširší čtenářské obci byl dokončen v roce 1983 a vzápětí se objevil v několika strojopisných opisech. Machovec v polovině 80. let připravil překlad do němčiny, který roku 1988 vyšel ve Stuttgartu ve zkrácené podobě pod názvem Die Rückkehr zur Weisheit – Philosophie angesichts des Abgrunds. Zájem čtenářů o toto dílo dává tušit, že Machovcem akcentované problémy jsou stále aktuální, podobně jako na své aktualitě nic neztrácejí otázky filosofické či ekologické. „Nerad mluvím o ‚ekologické filosofii‘ – nechci filosofii jednostranně ekologizovat. Chci jen, aby byla moudrostí okamžiku. A filosofie, která si nevšimla, že významní vědci řady oborů upozorňují, že jsme velmi blízci sebevraždě lidstva – co to je za filosofii? Žasnu, že jsou kolegové, kteří říkají: ekologie? Do toho nám nic není (Právo 18 .8. 1998).“ Text je opatřen vedle edičního komentáře i jmenným rejstříkem.