Mluví Černý jelen

Na pozadí příběhu Černého jelena chtěl John G. Neihardt popsat tragický zápas severoamerických Indiánů s neúprosně postupující mašinérií vyspělé civilizace bílých lidí. Indiáni nebojovali pouze za své území, ale také za zachování původního způsobu života. Kniha Mluví Černý jelen ponechává osobní tón indiánského vyprávěče, a ten se tak stává mluvčím a zároveň symbolem Lakotů a prérijních indiánů vůbec. Svým životem ztělesnil postupnou porážku lakotského světa.

Černý jelen, příslušník kmene Lakotů (západní Siouxové), žil v letech 1863–1950. Ve svém mládí byl přítomen poslednímu marnému vzepětí Indiánů proti bílým kolonizátorům, údajně byl obdařen nadpřirozenými schopnostmi, byl ve spojení s indiánskými bohy, léčil a uzdravoval, z bojů s vojáky vyvázl bez zranění. Na přelomu století přešel však na křesťanskou víru a žil v rezervaci. Svůj příběh (zakončený však krvavým masakrem u Wounded Knee r. 1890) vyprávěl na počátku 30. let J. Neihardtovi, který se o indiánské dějiny zajímal již dříve.